Jak se v dějinách měřil čas

13. 12. 2021 20:23:47
Dnešní článek bude o tom, jak se v předmoderní době měřil čas. A hlavně o tom, jak lidé v minulosti čas vnímali.

„Čas je něco, co nemá trvání, mezi dvěma nic.“

Sv. Augustin

Svatý Augustin si výše uvedeným citátem odpovídal na otázku, co to je čas. A usoudil, že čas – tedy ten přítomný čas – je nic mezi dvěma nic. Minulost už není, budoucnost ještě není a současný okamžik se mění z minulosti v budoucnost dřív, než ho popíšeme. Odhlédněme od filozofie, protože dnešní článek bude o praktické realitě života v předmoderní době.

Čas jako objektivní fyzikální veličina

Pro nás je čas fyzikální veličinou označenou písmenem t. Zvykli jsme si považovat čas za něco objektivního. Náš den má 24 hodin, hodina se dělí na 60 minut a každá minuta na 60 sekund. Čteme články o tom, kolik hodin denně má člověk spát, kolik minut má trvat cvičení a kolik hodin dokážeme být plně produktivní. To je naše realita. Můžeme si to dovolit. Umíme čas přesně změřit. Když se setmí, rozsvítíme. Když je zima, zatopíme. Když skončí sezóna čerstvého ovoce, dáme do koláče mražené.

Co bylo pro předmoderního člověka důležité

1.Střídání dne a noci

Málo si uvědomujeme, jaký zázrak se skrývá ve vypínači světla u lampičky na našem pracovním stole. Až do 19. století neměl běžný člověk jiný zdroj světla než svíčky. A ty byly příšerně drahé. Olejová lampa situaci zlepšila, ale pro chudé nijak dramaticky. To znamenalo, že zatímco movití a urození si osvětlovali celé hodovní síně, běžný člověk šel spát, jakmile se setmělo. V zimních měsících tak neměl volný čas. Tak proč by se učil číst? Kdy by si měl číst? Kdy by se měl vzdělávat? V dobách, kdy se z elektřiny zase pomalu stává luxus, bychom měli myslet na to, co znamenala pro rovnost lidí a rovný přístup ke vzdělání. Demokratizačnímu efektu elektřiny se vyrovnal tak ještě Fordům cenově dostupný automobil... Ale o tom jindy.

V praxi se tak den ve středověku (nebo v antickém Římě) dělil na den a noc. Den i noc se dělily na 12 hodin. V době rovnodennosti trvala každá hodina 60 minut. Potom už délka každé jednotlivé hodiny kolísala. A vlastně ani nebyla důležitá. Poledne se snadno pozná podle slunce nad hlavou. Jinak se člověk orientoval spíš přibližně. Ranní kuropění, úsvit, soumrak, večer – nebo i dělení noci podle toho, která pochodeň právě hořela.

Některá větší města si stavěla orloje nebo sluneční hodiny. Obchodníci si přeci jen sjednávali schůzky a čekali dodávky. Na vesnicích a malých městech funkci hodin plnily kostelní zvony. Ty zvaly věřící k úkonům, jaké se v konkrétní dobu měly provádět.

2.Přírodní jevy

Středověký člověk by při pohledu na nás strnul údivem. Začátkem jara přehodíme zimní boty na letní bez ohledu na počasí. Fotbalová liga začíná v době, kdy na severu Čech vládne tuhá zima. Zvykli jsme si nerespektovat běh přírody. Středověký kalendář sice také pevně nazýval dny a měsíce, ale lidé se v plánování řídili spíš tím, co viděli kolem sebe v přírodě. Ale také přesné určování data, je záležitost čistě moderní.

3.Kult, kultura, náboženství a stát

Kalendář v každé kultuře se řídil státním kultem či náboženstvím. Také proto mají revolucionáři tendence reformovat kalendáře. Také proto se gregoriánská reforma kalendáře prosazovaná papežem v nábožensky rozdrobené Evropě prosazovala pomalu. Přestože starý juliánský kalendář tou dobou už míjel realitu o několik dní. Také proto se snah OSN o vytvoření celosvětového kalendáře nesetkávají s pochopením.

Ve středověku musíte znát liturgický kalendář, jaký platil pro daný rok, abyste mohli datovat listiny. Datace by vypadal například takto: stalo se to v neděli před svatým Václavem. Musíte si najít v kalendáři neděli, která předcházela svátku svatého Václava. Datace také mohla vypadat takto: dva dny po svatém Janu. Ale pozor. Liturgický kalendář obsahoval víc svatých jménem Jan. Svatý Václav slavil narození i zavraždění. A vůbec, v severním Německu svátek svatého Václava vůbec neslavili. Různé oblasti se řídily podle různých kalendářů. Svatí z kalendáře mizeli a noví přibývali. Mnohé svátky se vázaly k Velikonocům, jejichž datum se rok od roku měnilo. Bez chronologických tabulek se tak dnes historik neobejde.

Zdá se vám to zmatené? Možná. Ale člověk je tvor praktický. A vždycky byl. Čas měřil a zapisoval tak, jak potřeboval. A výše uvedený systém prostě praktické potřebě vyhovoval líp než to, na co jsme zvyklí dnes.

Dnes jsme zvyklí třeba i na reklamu na internetu.

[2]

Autor: Barbora Jiřincová | pondělí 13.12.2021 20:23 | karma článku: 16.56 | přečteno: 395x

Další články blogera

Barbora Jiřincová

Drží jak židovská nebo jak helvéstká víra?

Nedávno jsem narazila na sociální síti reddit na zajímavou otázku. Diskutovalo se tu o tom, zda je správně rčení „drží jako židovská víra“ nebo „drží jako helvétská víra."

8.12.2021 v 12:49 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 1992 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 34.12 | Přečteno: 585 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 2046 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.78 | Přečteno: 291 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 210 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1193

Tvořím, píšu a učím - píšu na web, píšu vědu. Učím chápat dějiny, učím učit, učím se učit, učím osobní rozvoj. Krize je příležitost. Změna je život.

https://queen-of-words.com/home/

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...